Práce

Aneta Wójcik : Ad miorem dei Glorian

Autor: Aneta Wójcik
Praktická magisterská práce
Vedoucí: Neuveden
Oponent: Neuveden
Inventární číslo:
Rok: 2016

Co dnes tvoří podstatu polského katolicismu? Jaký jazyk používá? Jaké je jeho místo ve veřejném životě? Jak formuje prostor a vkus? Jsou nové formy, do nichž se halí současná religiozita, projevem změn, nebo jen novou maskou starého obsahu? Co s tím souvisí – lze těmto formám důvěřovat, mohou nás osvobodit od myšlení? Jak jsou v současnosti pojímány symboly? Čím jsou dnes obřady a rituály? Jak tato religiozita formuje Poláky nezávisle na tom, jestli se s ní identifikují nebo ne? Dá se před ní utéct? Měl by být Kristus králem Polska? Může být ornát, kněžský liturgický šat, politickým plakátem? Práce je svého druhu případovou studií polského katolicismu let 2015/2016. Kladu si v ní otázku po vztahu tohoto vyznání k současnosti, po v ní probíhajících změnách a po cestě, kam tento proces směřuje. 1050. výročí křtu Polska je dobrým okamžikem klást si tyto otázky. Z mnoha drobných prvků, jako puzzle skládám co možná nejúplnější obraz, kreslím specifickou mapu. Ukazuji jak předměty samy o sobě, které vyjímám z kontextu a kladu je před diváky, tak i takové, kde vyvolává otázky nový kontext a předměty se zdají být ne na svém místě – jako zpovědnice v parku nebo Panna Marie vytetovaná na zádech. Každá z fotografií je opatřena otazníkem. Mají být čteny jak přímo, tak i představovat metaforu jevů, které v náboženské krajině dominují. Přijatá, co možná neutrální forma slouží tomu, aby se dostalo hlasu samotným těmto předmětům a jevům, které díky tomu promlouvají čistým, nerušeným hlasem. Vědecká fasáda, za níž se schovávám, je zároveň i druhem osidla nastraženého na diváka. Díky ní se mé sdělení zdá být bezpečně přijatelné, budí totiž dojem nestrannosti a objektivismu. Umožňuje mi to opomíjet odpor těch, kteří by jednoznačně kritické sdělení chápali jako útok a reagovali na něj obranou. Mým cílem bylo vyvolat reflexi, způsobit praskliny v tomto bezpečném obrazu polského katolicismu, panujícím v hlavách příjemců. Cílem práce je tedy vyvolání změny a subverzivní metoda, jíž jsem použila, má zapůsobit jako trojský kůň, propašovat pochyby, které chci zasít v hlavách příjemců.