Práce

Šárka Klímová : Svoboda a samota

Autor: Šárka Klímová
Výstavní soubor za 4. ročník
Vedoucí: Josef Moucha
Oponent: Neuveden
Inventární číslo:
Rok: 2022

Fotografický soubor s názvem Svoboda a samota sleduje současný život celoživotního punkera Ivo Kačer Kachtík (narozen 11. května 1962), československý punker pocházející z Hodonína Osobní svoboda, za kterou celý život bojuje a která je smyslem jeho života vychází z jeho osobního nastavení. Je mu jedno, co si o něm kdo myslí, ale bytostně potřebuje mít možnost žít podle svého. Obklopit se zvířaty, zodpovídat jen sám za sebe, žít bez omezení, nemít vůči společnosti žádné svazující povinnosti, zato mít možnost si každé ráno určit, jaký jeho den bude. Nepotřebuje víc než střechu nad hlavou a vědomí, že si může dělat co chce. Tento způsob života však provází samota jako důsledek toho, že zůstal punkerem v pravém slova smyslu (v angličtině slovo punk znamená „výtržník“), ačkoliv jeho souputníci a vrstevníci svůj život zklidnili a přizpůsobili většinové společnosti. Má sice dceru a vnuka, se kterými udržuje dobré vztahy, navštěvuje se s nimi, ale zůstává samotářem, se kterým málokdo vyjde. Otázkou pak zůstává, jak moc nebo málo jeho osobní svoboda zasahuje do svobody lidí, kteří žijí okolo něj. Jihovýchodní Morava patřila na přelomu 70. a 80. let k jednomu z nejprogresivnějších regionů. Z Veselí nad Moravou se organizovaly zájezdy na Pražské jazzové dny. V místním amfiteátru se pořádaly koncerty a v roce 1981 proběhly dva festivaly, které se snažily koncentrovat tehdejší progresivní rockové a folkové skupiny. Zasáhla však politická moc, orgány StB a SNB, a další ročníky obou festivalů byly zakázány. Hodonínsko však stihlo zrodit nejslavnějšího československého punkera Ivoše „Kačera“ Kachtíka. Byl členem kapely Smrt mladého sebevraha. Na obalu jejich kazety se píše: „V textech skupiny se objevují otázky, na něž nikdo nedokáže dát odpovědi, rozčarování nad daným stavem, katastrofické vize bezvýchodna, suché konstatování prázdnoty, ve které se mladí lidé ocitají a posléze také neodvratného konce, smrti, sebevraždy. Texty skupiny neukazují cestu kudy ven, neposkytují východisko a nestávají se tím moralistické. Svou zdánlivou nezúčastněností nahlodávají ten mylný pocit bezpečí, který se v každém usadí v okruhu svých přátel. Ale člověk se svými problémy zůstává sám. Smrt mladého sebevraha, to je smrt každého mladého člověka, zkrátka něco, co se dotýká všech, celé společnosti.“ Slibný rozjezd však brzy zastavila emigrace bubeníka. V pozměněné sestavě ještě vystoupili S.M.S. v červnu 1989 v Olomouci v hostinci Na Pile, mikrofon zde třímal známý český punker Ivoš Kachtík, koncert ale za moc nestál. Dne 19. října 2017 obdržel od Ministerstva obrany osvědčení, že byl v době nesvobody účastníkem odboje a odporu proti komunismu. V období od začátku 80. let do 17. listopadu 1989 se věnoval aktivní soustavné protikomunistické činnosti spočívající v prosazování nezávislé kultury a lidských práv a svobod v tehdejším Československu. Pod nátlakem vyhrožování podepsal svazek o mlčenlivosti a spolupráci s kontrarozvědkou pod pseudonymem Michal David, aby hned následující den vydal veřejné prohlášení, že se Státní bezpečností nechtěl a nechce mít nic společného a nechce nést titul zrádce nebo donašeče. Osobně se znal s básníkem Ivanem Martinem Jirousem, který mu sehnal chalupu, jejímiž původními obyvateli byli Sudetští Němci. V té dosud bydlí. Potomci odsunutých Němců vyhodnotili, že se po jejich odsunu vůbec nezměnila, že ji de facto zakonzervoval. Na Magorův pohřeb v Kostelním Vydří přijel na koni. V současné době se živí pomocnými pracemi v lese, kde sází stromy v místech zasažených kůrovcem nebo pomáhá jako kameník. Je zmiňován jako spolupracovník a přítel Linhartovy nadace. Každý má svou ulici, na které jednou zůstane ležet I já mám svou hranici, přes kterou nemohu běžet Nic nechci slyšet, nic nechci vědět Všechno jste mi vzali Cizí tváře v plném metru, pořád se mě ptají: Proč? Na mostě stojím v nočním větru a voda dole volá: Skoč!