Práce

Hubert Worobiej : Eraserhead

Autor: Hubert Worobiej
Praktická magisterská práce
Vedoucí: Jan Brykczynski
Oponent: Tomáš Pospěch
Inventární číslo:
Rok: 2022

Ze začátku se tváříš, že je možné zachovat dosavadní status quo. Že když to dobře zahraješ, tak se nic nezmění (a ty přece změny nemáš rád). Že se z toho dá vyjít bez újmy. Že i nadále budeš mít čas na knihu, na kino, na bazén. A že pokud ti přijde na mysl, že si chceš lehnout, bude tě každé kanape vítat s úsměvem. A nakonec že dojde i na večerní skleničku whisky. Že si uhájíš každodenní, ale i ty mnohem svátečnější rituály. Pak ti ale začne docházet, že je to nemožné. Že se musíš něčeho vzdát. Rozpačitě se snažíš zachovat si alespoň některé ostrůvky předchozího života. Pravděpodobně ti z nich zůstanou pouze dvě strany knížky nervózně přečtené při sedění na záchodovém prkénku, a i to bez pochopení čteného obsahu, protože je těžké se soustředit, když je vedle slyšet nedočkavý křik a přes škvíru pod dveřmi toalety se k tobě natahují maličké ručičky. Ze sledování filmů se stává prohlížení útržků epizod seriálů (ano epizod, protože těch 40 minut děje je příliš mnoho a nevejde se do intervalu nekonečných nočních vstávání) v době, kdy bys už opravdu měl spát, protože za čtyři hodiny jdeš do práce. Zapomeneš, kde máš bazén. Sklenička whisky se stane perspektivou, která ti sice umožní doplazit se na konec dne, ale ty už nebudeš mít sílu si nalít, protože usneš ještě dřív, než ti stihne zašumět v hlavě. Mění se úplně všechno. A čím dříve s tím přestaneš bojovat, tím to pro tebe bude lepší. Nově to bude jiné, ale ne nutně horší. A možná ti za nějakou dobu poskytne dokonalou záminku, aby sis koupil dron, který sis vždycky přál, ale jehož pořízení se už nějak nehodilo, protože je to trochu ostuda, aby si dospělý hrál s takovými věcmi.