Práce

Daniel Hromada : Stromy hoří taky

Autor: Daniel Hromada
Výstavní soubor za 1. ročník
Vedoucí: Štěpánka Stein
Oponent: Neuveden
Inventární číslo:
Rok: 2023

Zrodil jsem se z půdy. Je mou matkou. I tvou. Bez ní bychom pošli hlady. A stejně jí vědomě bodáme nůž do hrudi. Proč to, proboha, děláme? Půda bez vody je jen prach. Živel, který nás zavlažuje, tak nezkrotný. A přece si troufáme ho krotit. Trávíme vzduch, bez kterého bychom se udusili. Jako bychom naznačovali, jak si vážíme sami sebe a svých souputníků. Hrajeme si s ohněm a divíme se, že nám ukazuje, kdo je tady pán. Schováváme se do stínů stromů před tím žárem. Ale stromy hoří taky. Občas jako bychom zapomněli, jak jsme zranitelní a křehcí. Choulíme se ke stéblům trávy a prosíme o odpuštění. Ale už je nejspíš pozdě. Až příliš dlouho nás chladila pistole v puse. Konáme na sobě sebevraždu a tváříme se při tom nesmrtelně.