Práce

Sandra Sedlecká : Kým jsem, když se ráno probudím

Autor: Sandra Sedlecká
Výstavní soubor za 2. ročník
Vedoucí: Štěpánka Stein
Oponent: Neuveden
Inventární číslo:
Rok: 2023

Kým jsem, když se ráno probudím? Vzpomínkou. Ozvěnou předchozího dne. Stínem těch, které potkávám. Cizincem v neznámém prostoru. Depersonalizace a derealizace jsou stavy změněného vnímání. První mění sebeuvědomění jedince a druhá způsob, jakým vnímáme okolí. Osoby se zkušeností s těmito stavy se cítí být odloučené od vlastních prožitků, a okolní svět jim připadá cizí, nereálný, jakoby by byl v mlze, za rozbitým oknem, za záclonou. Spouštěčem mohou být úzkosti, únava, problémy se spánkem. V době, kdy je čím dál těžší uchovat si svou tvář není těžké se těmto stavům vydat v nemilost. Kým jsme, když se ráno probouzíme? Jsme dokonalým partnerem, ideálním rodičem, bezchybným zaměstnancem, nebo spíš přízrakem vlastní minulosti, zkušeností, snů a tužeb? Kde má kořeny naše prapůvodní já? Břemeno naší vlastní identity na klíč neseme my i naši blízcí. Staví se mezi nás a znemožňuje nám spolu mluvit. Snažíme se o univerzální já, které se s každým dalším probuzením ztrácí v mlze, ve světě za rozbitým oknem, za záclonou, za mlhou. Ztrácíme půdu pod nohama, náš hlas je vzdálený a cizí. Jak z toho ven? Jak si uchovat svou celistvost v uspěchaném a hlučném světě? Jak se do té mlhy nepropadnout? Na to se ptám ve svém souboru, který volně navazuje na mou předchozí práci s názvem Uhořela na ledové kře.