Práce

Karolína Štiková : Není kam spěchat, stejně se není na co těšit

Autor: Karolína Štiková
Výstavní soubor za 1. ročník
Vedoucí: Štěpánka Stein
Oponent: Neuveden
Inventární číslo:
Rok: 2023

Deníkový soubor mapuje zásadní okamžik a změnu v našich životech, která se udála během letošní zimy, sleduje mé pocity a přechod z klidu do neštěstí. Je pět ráno, zvoní telefon, z poklidného spánku nás budí plačtivý hlas mé maminky. Po rychlé cestě do nemocnice trávíme další týden na ARU, oděny v modrém empíru se loučíme s modrajícím tělem našeho táty. Nedá se nic dělat, nedá se nic vrátit. Celý dlouhý týden se utápíme v agonii, čekáme na poslední telefonát z nemocnice. Není kam spěchat, stejně se není na co těšit. Těžko se rozhodnout, jestli už to chceme mít za sebou, nebo natahovat ty poslední chvíle. Nakonec, my nejsme ty, které by to mohly ovlivnit. Odcházení potřebuje svůj čas. Milovaný tatínek nás opustil 21. ledna v jednu odpoledne, venku padal sníh a svět nevydal ani hlásku. Důstojný den. Po dalších dlouhých probdělých nocích se vracím k sobě domů, ke svému příteli, zpět do bezpečí, kde čas jak kdyby se zastavil. Vše se zdá být jako dřív, jen s novou hořkou pachutí a úzkostí ze smrti blízkého člověka. Je nám dvacet a žijeme stejně krásný život, jako žila před třiceti lety máma s tátou.