Práce

Tomáš Zumr : Forenzní fotografie

Autor: Tomáš Zumr
Praktická magisterská práce
Vedoucí: Josef Moucha
Oponent: Karel Poneš
Inventární číslo:
Rok: 2024

Tématem souboru je pandemické období covidu-19 (globální stav zdravotní nouze 1/2020–5/2023) ve zpětném pohledu neseném analytickým uvažováním nad událostmi, které napříč kontinenty zapříčinily obrovské vlny emocí a obav. Kromě naprosté prázdnoty veřejných míst, způsobené vyhlášením nouzového stavu, byla jedním z ukazatelů i specifika spotřeby. Vzrostlo konzumní hromadění lékařských a potravinových zásob, ale kupní síla se ukázala také v nákupech obranných i útočných zbraní a v převodech peněz na zlato. Demograficky byly zjištěny rozdíly v segmentech kupních záměrů v rámci Evropy, Ameriky a jednotlivých zemí. Konkrétní věci na fotografiích v souboru jsou částmi mého evakuačního zavazadla a jedná se o mé tehdejší uvažovaní (kapesní analogové rádio, svítilna, láhev na vodu, zápisník, sušené maso, solární nabíječka atd.). Výběr podobných věcí nerozhodoval design, barva, reklama, ale funkce. Jde o naše podvědomí, které ovlivňuje naše rozhodování. V obdobích mimo osobní bezpečí tak opouštíme komfortní zónu a nastupují intuitivní procesy přežití. Proto jsem vybral za název souboru obrat Forenzní fotografie; jde o volné zpracování termínu, který vnímám jako důkazní, ověřující, vědecký. V tomto případě vizualizuji naše společné nebo individuální nevědomí skrz emoce strachu, obav, ztrát jistoty apod. Neviditelné procesy tak zaznamenala zmíněná konzumní spotřeba a její odlišnosti. Pro obrazové vyjádření formy jsem zvolil exaktní princip digitálního fotogramu, skenující jednotlivé věci. Může jít o parafrázi abstrakce a ztráty reálné podoby produktové fotografie, termínu známého především z žánru reklamní fotografie. Důležitá je pro mě také chybová vizuální struktura obrazu, která navazuje na mou předešlou práci. V tomto souboru navíc plní ještě další funkci spojenou s pojmem forenzního ověřování. Z pohledu identifikace a původnosti papíru u analogové fotografie je jedním z faktorů materiálové poškození a degradace; podobně u digitální fotografie jde o objevení výrobní mikroskopické chyby čipu snímače. Je to tedy obrazový glitch, který definuje část autenticity digitálního obrazu a z kterého invenčně vycházím při práci s digitálními fotogramy. Barevná rozdílnost je získána třemi mody skenování v jednoduchém automatickém nastavení plošného skeneru: negativ, pozitiv a diapozitiv.

Tomáš Zumr: Forenzní fotografie (PDF soubor)