Práce
Alžběta Drcmánková : Svratka
Autor: Alžběta Drcmánková
Praktická bakalářská práce
Vedoucí: Dita Pepe
Oponent: Pavel Mára
Inventární číslo:
Rok: 2024
V dětství jsem se vždy divila, proč je kolem mé vesnice v lese tolik děr v zemi. Domnívala jsem se, že tyto díry jsou úkazy zahalené do tajemství lesa. Tehdy jsem o historii tohoto kraje věděla jen málo, ale les si své vzpomínky stále uchovává. V roce 2022 jsem se ponořila do archivů Veverské Bítýšky, obce, kde jsem se narodila. Oslovila jsem místní kronikářku Ilonu Coufalovou, která vyzpovídala desítky pamětníků o jejich životě v obci v letech 1929-1945.Uvědomila jsem si, jak moc se tato vyprávění liší od mých vlastních zkušeností. Místa, která jsem si idealizoval, se pro jiné stala symbolem těch nejnáročnějších životních zkušeností. Po letech se vracím na místo v lese nedaleko domu svých rodičů - na letní dětský tábor YMCA, kde jsem trávila každé prázdniny. Procházím známým lesem, překračuji potok a dívám se na místo, kde jsme se ztratili během noční hry, když mi bylo deset let. Stejné místo se prolíná i tímto příběhem: „Duben 1945. Ráno byl nálet. Odešli jsme se s rodiči schovat ven za Bítýšku. Vzali jsme si sebou jen pár věcí do batohu a nějaké jídlo. Náš směr byl za Rico nad YMCU, (kde byl na pravém břehu Svratky postavený letní tábor). Tam již bylo plno rodin s dětmi - nebylo místo. Tatínek byl hajný a domluvil se s dalšími chlapy, že skácí stromy a postaví z nich ve svahu bunkr.(...) Jednou k nám do bunkru přišel pan učitel Nehyba a společně s ním jsme vylezli na kopec Chocholu, odkud jsme viděli na Bítýšku. Byla viditelná místa zásahů bombami, ze kterých se dýmilo.“
