Práce

Alicja Brodowicz : Analýza jevů apropriačního umění na vybraných příkladech prací současných polských umělců

Autor: Alicja Brodowicz
Teoretická bakalářská práce
Vedoucí: Tomáš Pospěch
Oponent: Jan Brykczynski
Inventární číslo: Bc - 561/16
Rok: 2016

Práce představuje historii apropriačního umění ve světě a soustředí se na příklady tohoto jevu v polském současném umění. V práci byly analyzovány asambláže z 60. let, jejichž autory byli Teresa Rudowicz, Jadwiga Maziarska, Władysław Hasior a Tadeusz Kantor a koláže vytvořené pre Jana Dziaczkowského a Wojciecha Gilewicza, práce Piotra Uklańského (např. kontroverzní výstava „Polska Neo-Awangarda”) a také tzv. „živé obrazy“ realizované v 80. letech skupinou Łódź Kaliska, práci Katarzyny Kozyry nazvanou „Olimpia” z roku 1996, která se vztahuje k obrazu Édouarda Maneta z roku 1863, sérii fotografií Zbigniewa Libery nazvanou „Pozytywy” (Pozitivy) z let 2002–2003, v níž umělec vycházel z traumatických reportérských fotografií různých autorů představujících obrazy smrti, genocidy a války, které utkvěly v kolektivní paměti současné společnosti, a cyklus Anety Grzeszykowské nazvaný „Untitled Film Stills” z roku 2006, pro nějž se plátnem stala stejnojmenná série černobílých fotografií Cindy Sherman realizovaná na konci 70. let.

Alicja Brodowicz: Analýza jevů apropriačního umění na vybraných příkladech prací současných polských umělců (PDF soubor)